Výlet do Čáslavi

Desátého června jsme se sbalili a jeli jsme na Hlavní nádraží, kde na nás čekali skauti. Pak jsme jeli vlakem do Čáslavi. Mezitím do vlaku přišel chlapeček s tátou a žebrali o housku, že si prý nestihli vzít svačinu. Beňa jim dal svačinu a zeptal se, jak se jmenuje ten malý kluk. Prý David. Potom jsme dojeli na místo. Márty se opozdil. Pak jsme šli do klubovny, která byla v chalupě. Tam jsme si odložili spacáky a dali jsme si večeři. Popřáli jsme si „Nic“ a šli jsme postavit stany. Kocour ho měl hned a myslel si, že se soutěží o rychlost. Sysel říkal, že ne. Davídek s Daníkem se šli zajímat o nějakou díru. Přidal se k nim Gába, že tam prý bude spát se Syslem.

Druhý den ráno jsme se vzbudili a hráli jsme na mrazíky. Nejdřív byl mrazík Sysel, který se snažil krotit svoji sílu, aby mu stačili i malí skauti. Pak nás čekala snídaně. Popřáli jsme si: „Bez hladu, těla týrání, přejeme si dobré chutnání“. Během dne jsme hráli hru na znovuvystavění Čáslavi po požáru. Museli jsme si rychle sbalit věci, které jsme měli zachránit před ohněm. Někdo vzal plyšáka. Potom jsme dostali dvě cihly a peníze. Kdo jich na konci nasbírá víc, vyhrává. Naše skupina byla zelená. Byli tam se mnou Davídek, Lucka, Dorotka a Majda. V druhé skupině byli Gába, Ondra, Daník, Kačka, Terezka a Alenka. Potom jsme stavěli věže z matrací, kdo ji měl největší, vyhrál. Kocour potom postavil bludiště ze stolů, matrací a židlí.

Po obědě jsme šli ven a po večeři jsme házeli šiškama a šli jsme spát. Druhý den jsme hráli karty, ducha nebo švábí salát. Pak se vyhlásili vítězové a my jsme šli na snídani. Po ní jsme se sbalili a dali jsme si oběd, kterému Sysel říkal riziko, i když to bylo rizoto. Pak nás čekala cesta domů. Ve vlaku jsme si dodělávali, co nám chybělo v Nováčkovi. Na nádraží už na nás čekali rodiče.

Petr Havlíček

Třídenní výlet

V pátek večer jsme se srazili na Hlaváku. Odtud jsme jeli vlakem, kde jsme si mohli sednout, a jeli jsme do Čáslavi. Trvalo to středně dlouho. Když jsme dojeli vlakem, tak nás čekala dlouhá vycházka do divné klubovny. Po dlouhé vycházce jsme měli večeři, tu jsme si přivezli z domova. Potom jsme si zahráli hru na houby, do políček s dírkou se daly houby a na žlutém je vždycky houba, tak si pak můžeme vzít ty houby dvě. Na políčku se sedmičkou jsme se vraceli na start, jinak je to ze začátku stejné jako Člověče, nezlob se. Po té hře na houby jsme šli ven s baterkou vyrobit stany. Potmě. Když jsme si vyčistili zuby, šli jsme spát. Daník s Ondrou ze začátku pořád zlobili, tak jsem nemohl usnout. Dělali baterkodiskotéku.

Ráno nás vzbudil Sysel a hráli jsme na sochy. To hrají všichni, jenom jeden ne a to jsem byl já. Tlesknul jsem, to se nesměl nikdo hýbat, když jsem tlesknul podruhé, tak se mohli hýbat, nebo spíš museli, jinak by vypadli. Potom jsme hráli Mrazíka, první kolo byl mrazík Péťa a Jahůdka byla sluníčko. V druhém kole byl mrazík Ondra a Péťa sluníčko. Ve třetím kole byl mrazík Sysel a sluníčko Terka. Další kolo byli všichni mrazíci a Sysel utíkal. Za chvíli přišel Beňa s Mudrcem, že už mají snídani. Po snídani jsme hráli zase na houby. Potom jsme vyrazili ven. Zahráli jsme si hru na skupinky, modrou a zelenou, já s bráchou jsme byli v zelené skupince. Beňa řekl, že v Čáslavi shořelo pár domů a my je musíme postavit. Na to potřebujeme peníze, cihlu a trošku železa. V další hře každý běžel ke skále, kde byla hromada věcí. Vzali jsme si to, co si myslíme, že potřebujeme, když hoří dům a my se musíme zachránit. Bylo tam třeba rádio, plyšák, kdybysme měli nějakého oblíbeného, nebo mejdlo. Nebo taky jídlo a Dorotka byla s námi ve skupince a Jahůdka řekla: „Jídlo, to se hodí.“ A Dorotka řekla: „Jo, zrovna klobása.“ A pak jsme si zahráli hru, ve které se muselo běžet tak, abychom se dotkli klubíčka dřív než druzí, pak jsme dostali bod, ale jenom když nás při tom nikdo nechytil. A pak jsme stavěli z matrací horu tak, aby nespadla. Zelená skupinka vyhrála. Měli jsme za to dvě náhodné kartičky do hry. Já jsem si vylosoval železo, tak jsme je nakonec měli dvě. Potom Kocour postavil tunel z matrací a stolů a Gába nám to ničil. Mezitím jsem ztratil ve stanu čepici. Večer jsme ještě stříleli šiškama na strom a děti z první třídy a školky mohly házet z největší blízkosti. Starší děti házely z větší dálky. Pak přišel na řadu fotbal. Po návratu do klubovny jsme mohli hrát buď na ducha, nebo prší nebo hru se zeleninou. To tam třeba Mudrc dal květák a řekl, že to je paprika. Potom jsme si vyčistili zuby a šli jsme spát. Péťa s Daníkem na mě svítili baterkou.

Ráno, když nás Sysel vzbudil, jsme balili. Stihli jsme ještě se nasnídat a naobědvat. Přijeli jsme pozdějš, protože jsme moc dlouho spali, tak jsme místo oběda měli snídani a hodinu po tom oběd. Pak jsme sbalili stan a odjeli jsme do Prahy.

David Havlíček